Pane místopředsedo ODS, nepřehodnotíte svůj časový odhad, kdy bude sestavena vláda? Zatím se zdá, že jednání jdou hladce.

Již v okamžiku sdělení volebního výsledku, a dokonce už před volbami jsem říkal a říkám pořád to samé: To znamená jeden měsíc, maximálně v průběhu druhého měsíce. Má to samozřejmě i své pevně dané časové hranice. Mimo jiné i to, zda nově vytvořená vláda chce být aktivním tvůrcem rozpočtu. Základní směrná čísla budou rozesílána na resorty mezi 10. a 15. červencem. Čili aby vláda byla aktivním tvůrcem nového rozpočtu, bylo by pro ni dobré, aby noví ministři seděli již mezi 10. a 15. červencem na ministerstvech.

 

O rozpočtu už jste se v rodící se koalici bavili?

To považuji za klíčové. První kroky, které bude muset dělat nová vláda, se budou týkat rozpočtu pro rok 2011, ale také úpravy rozpočtu pro rok 2010. Protože nesmíme připustit, aby deficit veřejných rozpočtů v letošním roce překročil 5,3 procenta HDP. To by byla nesmírně špatná zpráva pro finanční trhy.

 

Pojďme k bodům, kde už se rýsuje dohoda. Jedním z nich je přímá volba prezidenta. Není to nahrávka pro předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, který by v nepřímé volbě neměl šanci, ale v celostátním hlasování by zřejmě byl favoritem?

V politice neplatí, co by bylo, kdyby bylo. Pamatuji i období, kdy by se prezidentem stal dvojnásobný úpadkář Václav Fischer. To je prostě skutečnost. Co bude na začátku roku 2013, je úplně jiná otázka, než co bude teď, v létě roku 2010.

 

Uspěl by - třeba proti Schwarzenbergovi - podle vás v přímé volbě možný kandidát ODS, předseda Senátu Přemysl Sobotka?

Jsem přesvědčený, že pan předseda Senátu Přemysl Sobotka dozrál v politickou osobnost, která má na to, aby byla prezidentem republiky, aby uspěla v přímé volbě. Je to člověk, který vykonává funkci druhého nejvýše postaveného ústavního činitele s velkou noblesou, ale také s jistou neokázalostí a velkou dávkou civilnosti. A to je, myslím si, velice pozitivní.

 

Dalším předběžně dohodnutým tématem je školné. Platí, že by bylo zhruba deset tisíc korun za semestr?

Je to v prvé řadě maximální částka. Dovedu si představit, že stát bude mít zájem například na větším počtu absolventů přírodovědných, technických, biomedicínských oborů, kde by naopak to školné paradoxně bylo výrazně nižší než například na právech, žurnalistice, politologii nebo ekonomii.

 

V programu ODS se o školném téměř nemluvilo, a když, tak velmi mlhavě.

Ne. Když se podíváte do našich volebních programů.

 

Tam je jen, že se má diskutovat.

A diskutuje se. Je to dobře, že se diskutuje. Je nezbytné naleznout takový model, který přinese další finanční prostředky do systému vysokoškolského vzdělávání, a přitom to bude sociálně únosné. A musí tomu vždycky předcházet zavedení programů studentských stipendií, studentských půjček a studentského spoření.

 

Dobře, ale pro některé studenty je neúnosné již dnes platit kolej, skripta a tak dále, když třeba nemají mohovité rodiče.

Právě proto musí tomu předcházet tento program. Přímá finanční podpora studentů se dá udělat rozpočtově neutrálně z částek, které dneska jdou jako slevy na děti uplatňované u těchto vysokoškolských studentů, případně přídavky na děti uplatňované u vysokoškoláků. Dá se vytvořit půjčkový a stipendijní program, který umožní studentům nejenom hradit školné, ale právě i základní náklady spojené se studiem. Cílem tohoto programu je naopak snížit sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání.

 

Ale i když studenti dostanou půjčku, případně budou školné splácet až poté, co začnou vydělávat, stále to bude zátěž navíc, která může vést k dluhové spirále. Lidé potřebují bydlet, třeba chtějí založit rodinu, berou si hypotéky.

Tyto stipendijní a půjčkové programy budou státem garantované, možná dokonce prováděné i polostátními institucemi typu Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ty splátkové kalendáře budou velmi rozumně dělané v řádu několika stovek korun měsíčně. To zvládne každý. Mimochodem podívejte se v průběhu semestru do restaurací a hospod každého většího univerzitního města. Já myslím, že pár takových vynechaných sedánků umožní řadě těchto vysokoškoláků naprosto v pohodě tyto věci splácet.

 

Záměr školného ale zjevně naráží, například na facebooku už se houfují jeho odpůrci. Nemyslíte, že můžete ztratit mladé voliče?

Nebojím se. Jsme svobodní lidé ve svobodné zemi. Máme právo vyjadřovat svůj názor. Mimochodem jedna z těch facebookových iniciativ, pokud se nepletu, je spjata se stejnými lidmi, kteří pro pana Soukupa a paní Zubovou organizovali určité politicky motivované akce. Ale říkám, jsme svobodní lidé ve svobodné zemi. Já to naprosto respektuji s tím, že je naším cílem naopak snížit sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému studium.

 

 

Současně z vyjednávání tří stran přišel slib zvýšit platy učitelům.

To říkají Věci veřejné.

 

A ODS s tím nesouhlasí?

Určitě dojde k redukci objemu finančních prostředků ve veřejném sektoru, stejně jako se to stalo v soukromém sektoru, také musí dýchat s ekonomikou. Pak tou skupinou, která by nebyla krácena snížením objemu prostředků na platy, by byli učitelé.

 

Takže by nedostali přidáno, ale jen by se jim neubrálo?

Samozřejmě jsme si vědomi toho, že chceme ve školství mít kvalitní lidi, že je získáváme na trhu práce v konkurenci s jinými obory. Víme, že především u nastupujících učitelů je to problém, a budeme hledat určitě řešení, jak ho zvládnout, jak například urychlit přechod do vyšších tarifů po nástupu do školy. Ale nebudu dávat laciné populistické sliby, že se zvednou platy nastupujících učitelů. Neslibuji žádné zázraky, to by byl populismus a to já dělat nebudu.

 

Pokud jde o školné na vysokých školách, k čemu by bylo použito?

Naší představou je, že školné by bylo příjmem vysokých škol, a ty by se rozhodovaly podle svého s tím, že část z toho by byla vyhrazena právě na sociální stipendia a podobně.

 

 

Věci veřejné chtějí škrty v resortu obrany v částce deseti miliard korun. V tom se asi neshodnete.

Samozřejmě v politickém programu můžu mít napsáno ledacos. Ale pokud si podrobně prostuduji rozpočtovou kapitolu nejenom ministerstva obrany, ale i dalších resortů, tak představa nějaké kasičky, kterou si otevřu a vezmu tam deset miliard, je, když to řeknu diplomaticky, poněkud neinformovaná. Takže tvrdit na jednu stranu, že budeme plnit své spojenecké závazky a současně očešeme z roku na rok rozpočet ministerstva obrany prakticky o dvacet procent, je jako říkat, že voda teče do kopce.

 

Co by to podle vás znamenalo pro obranu?

V podstatě likvidaci armády. Oni se v tomto snaží o politické perpetuum mobile. Není možné posilovat mise a současně ubírat peníze.

 

Jak tedy teď vypadá vyjednávání o této věci?

Poskytl jsem představitelům Věcí veřejných i rozpočtový sešit, téměř dva centimetry tlustý rozpočet ministerstva obrany, a samozřejmě s nimi o tom budeme seriózně diskutovat. Já to teď nechci karikovat, naopak. Připouštím, že je to nová politická strana, nemají politiky, kteří se třeba pohybovali přímo v rozpočtové oblasti jednotlivých kapitol. Mohli vycházet z nějakých spíše mediálních zpráv. Nepopírám, že i v resortu obrany je možné šetřit. Samozřejmě že je možné přesunout nějaké finanční prostředky do jiných částí státního rozpočtu. Ale rozhodně se nepohybujeme v kategoriích typu deset miliard.

 

Takže Věcem veřejným jste řekli, že na to prostě nepřistoupíte.

To jsme jim řekli jednoznačně. Ne že na to nepřistoupíme. Že to prostě není možné. To je, jako kdybyste přinesl politický program, že ze sedmi dnů v týdnu uděláte šest dnů. Takže teoreticky to udělat můžete, ale zrušit jeden den prostě nejde.

 

Může se na tom zaseknout jednání?

Já neříkám, že se zasekne. Pevně věřím, že ne. Dali jsme jim podklady a budeme s nimi dál jednat.

 

Budoucí vláda by mohla přijmout některé návrhy takzvané Bezděkovy komise, které v souvislosti se změnou penzijního systému mimo jiné počítají s jednotnou sazbou DPH 19 procent, což by vedlo ke zvýšení cen základního zboží. Mimochodem Miroslav Kalousek poznamenal, že jde o ještě víc pravicově populistické návrhy, než předkládá TOP 09. Není to i na ODS silná káva?

To je hodně demagogické a o ekonomickou realitu neopírající se tvrzení. Musím připomenout, že v roce 2008 skokově došlo k růstu snížené sazby DPH z pěti procent na devět procent. Přesto v inflaci se to projevilo pouze 0,8 procenta. Čili v podstatě zanedbatelně. I případné sbližování sazeb DPH je možné rozfázovat do delšího časového období. Ne do jednorázového skoku. Může to být postupný proces sbližování těchto sazeb. Mimochodem největší inflační impulz způsobila vláda sociální demokracie u DPH v roce 2004, kdy obrovský objem komodit, které byly v té době zařazeny do snížené pětiprocentní sazby, ze dne na den přesunula do 19procentní základní sazby. My jsme řekli, aby výstup z Bezděkovy komise byl základním východiskem, nad kterým politici začnou jednat. Na tom se nic nemění. Tím není řečeno, že to bude tak, jak to předložila komise.

 

Pokud budou část odvodů spravovat soukromé investiční fondy, vždycky hrozí, že mohou zkrachovat.

Zkrachovat může i stát. Zeptejte se penzistů v Lotyšsku, v Maďarsku, v Řecku, velmi čerstvě ve Španělsku. Zadruhé bych chtěl připomenout, že my dlouhodobě razíme myšlenku, aby jeden z těch fondů byl státem organizovaný a státem garantovaný. Můžete udělat i fond, který bude pracovat se státními dluhopisy.

 

Dohoda je na rušení některých ministerských postů, jako je ten pro evropské záležitosti. Co říkáte na to, že se proti postavil bývalý člen ODS a jí nominovaný člen Fischerova kabinetu Juraj Chmiel? Ten v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy upozorňoval, že agendy zahraničí a Evropské unie jsou oddělené.

Každý má právo vyjádřit svůj názor. Samozřejmě se nepřestaneme zabývat evropskou politikou. Jsme členskou zemí Evropské unie. Ale není kvůli tomu naprosto nezbytné mít ministra, který toto zaštiťuje. Jsem přesvědčený, že je to agenda, která má být zastřešována úřadem vlády. Klíčovou roli hraje Evropská rada, kde sedí buď prezident republiky, nebo předseda vlády, ne ministr zahraničí. Takže formování jednotlivých pozic k jednání v Evropské radě nemůže dělat nějaký jiný resort.

 

Co soudíte o některých informacích kolem strany Věci veřejné, která chce bojovat proti klientelismu? Například firma ABI, která je propojená s bezpečnostní agenturou ABL Víta Bárty, získávala lukrativní zakázky v Praze 11 či 10, kde doplňuje městskou policii. Podobných přinejmenším podivných případů je více.

Jsou to noví partneři, o kterých mnoho nevíme, o kterých se mnoho věcí teprve dovídáme. Ale již z toho, co víme, tak si nemyslíme, že by měli nějaký morální puvoár zrovna ze sebe dělat strážce a největší garanty boje proti korupci a klientelismu.

 

 

Nejdříve jste naznačovali, že by vítězná strana ve volbách měla mít právo obsadit funkci předsedy Sněmovny, pak jste řekl, že by to měl být představitel stran, které mají většinu. Takže to bude někdo z ODS?

Musím zrekapitulovat to, co jsme říkali na začátku. Připustili jsme, že jednou z možností je, že předsedu Poslanecké sněmovny bude nominovat strana, která má největší počet poslaneckých mandátů, což o pár mandátů opravdu je sociální demokracie. Na druhé straně by to znamenalo, že by nominovala důvěryhodnou a konsenzuální osobnost, což neučinila. Protože označit pana Zaorálka za konsenzuální osobnost, jednoho z řečníků, který používá nejvíce invektiv a agresivních verbálních útoků ve Sněmovně, vyžaduje hodně bujnou fantazii.

 

 

To je snad ale u politika normální, že se vymezuje proti konkurentům. I v ODS by se našli.

Ano, ale pak je nebudeme nominovat na šéfa Sněmovny, který má zastupovat všechny poslance.

 

Aby to pak ale nebyla nějaká šedivá myš.

To nemusí být šedivá myš. Já jsem tím jen řekl, že nominací konkrétně pana Zaorálka učinili sociální demokraté viditelný krok směrem pryč od křesla předsedy Poslanecké sněmovny. Chtěl jsem jen říct, že jsme připustili, že je to jedna z možností, ale nikdy jsme sociální demokracii neslíbili žádný ústavní ani zvykový nárok tato křesla obsazovat.

 

 

Stále opakujete, že nejednáte o personálních otázkách. Nicméně při každém vyjednávání o koalici se rozdělují křesla, takže se vám může hodit nabídnout někomu například místo jednoho ministra post předsedy Sněmovny.

Jste zkušený pozorovatel koaličních vyjednávání. Ale opravdu nejednáme o jménech, jednáme o programu. Nemá smysl zahajovat jakékoli personální debaty, pokud se neshodneme na programu.

 

V ODS se teď týden před kongresem scházejí regionální orgány. Předpokládám, že nemáte čas je objíždět.

Budu se v maximální možné míře snažit objet to, co půjde.

 

Máte nějaké vyjednavače? Například se takto mluví o Alexandru Vondrovi.

Stojí za mnou řada lidí. Řada lidí pro mě získává podporu a velmi si té podpory, kterou dostávám od řady místních, oblastních sdružení, vážím.

 

Jako o možných místopředsedech se mluví například o novém poslanci z Moravskoslezského kraje Pavlu Drobilovi či o šéfovi brněnské ODS Pavlu Blažkovi. Jsou to lidé, kterými byste se chtěl obklopit? Bude na nich postavena ta "nová" ODS?

Myslím si, že mluvit o nové ODS je zbytečně patetické. ODS dostala jasný vzkaz od voličů, že musí projít procesem změn včetně určité personální obměny. To je mimo vši pochybnost. Musíme se stát důvěryhodnou stranou, abychom opět byli klíčovou politickou silou na pravicové české politické scéně. To, že mají přijít noví lidé do vedení ODS, že se vedení ODS má výrazněji personálně obměnit, je opět v pořádku. Pokud znějí jména jako Jiří Pospíšil, Pavel Drobil, Pavel Blažek, ale i třeba Miroslava Němcová, Alexandr Vondra, tak to jsou všechno - mluvíme-li teď o kandidátech na řadové místopředsedy - velmi kvalitní lidé, které osobně znám. S řadou z nich spolupracuji dlouhodobě a vážím si jich. Určitě každý z nich by byl přínosem pro vedení ODS.

 

A pokud jde o prvního místopředsedu?

No tak je evidentní, že první místopředseda David Vodrážka má jednoznačnou podporu pražského regionálního sdružení. Z tohoto pohledu považuji jeho kandidaturu na tuto pozici za naprosto logickou a oprávněnou.

(Autor: Lukáš Bek)